Kdo by neznal Výletníka! Na jeho stránkách jsme našli, že ho sleduje téměř 32 tisíc milovníků výletů. Nabízí stovky českých a moravských lokalit, které stojí za návštěvu. Letos jsme se s ním domluvili a poprosili ho o jarní tipy na výlet v okolí našich vlaků, kde na vás čeká dobrodružství, zábava a možná i nové objevy.

Možná jste už na řadě míst byli, ale my vám je přesto rádi připomeneme, protože je fajn se na hezká místa vracet, vidět, jak se mění, jak vyrostly stromy, jak kvetou louky v okolí nebo jak se změnily cesty. V putování po Libereckém kraji pokračujeme druhou částí a projdeme si krásy údolí Jizery, při čemž zkombinujeme vlak i vlastní nohy. Obojího je tak akorát, a tak to zvládnou jak začínající turisté z řad mladších dětí, tak ostřílení pamětníci. Nechte se zlákat na výlet, při kterém sice ujdete jen necelých šest kilometrů, ale zdoláte tunely vytesané ve skalách, projdete přes vysutou lávku nad romantickou řekou Jizerou, rozhlédnete se z vyhlídky nad řekou a spatříte i architektonický klenot v podobě vodní elektrárny. A jak se sem nejlépe dostanete? Přeci naším vlakem!

Po Riegrově stezce ze Semil do Železného Brodu nebo obráceně? Toť otázka. Vyzkoušejte obojí! My z Arrivy jsme si společně s Výletníkem vyšlápli ze Semil do Železného Brodu, protože jak už bylo řečeno, Riegrova stezka, která vede malebným údolím řeky Jizery, je dobře dostupná vlakem ze všech stran.

Do Semil se dostanete pohodlně třeba naším rychlíkem R14, který jezdí mezi Libercem a Pardubicemi každé dvě hodiny. Z nádraží jsme se podle značení vydali do Bítouchova, což je část Semil, kde Riegrova stezka začíná. Z nádraží je to něco málo přes dva kilometry. Cestou jsme dětem vysvětlili, kdo byl doktor František Ladislav Rieger a že se stezka jmenuje právě po něm, protože byl slavným semilským rodákem.

V Bítouchově najdete začátek stezky velmi snadno, začíná tabulí s informacemi a zajímavostmi stezky. Tyto tabule vás budou provázet po celou dobu této části výletu až do Spálova, kde stezka končí a kde je vlaková stanice. Úsek Bítouchov - Spálov měří asi tři a půl kilometru, ale není vhodný pro kočárky a kola.

Hned na začátku stezky vás čeká jedna z nejhezčích částí, a to je visutá lávka, která je ve výšce šesti metrů nad řekou Jizerou a má délku asi 80 metrů. Na protějším levém břehu můžete vidět známou ferratu, která se nazývá Vodní brána. Skály tu dosahují výšky kolem 40 metrů a je to moc hezká podívaná i když se na ferratu nechystáte. Mezi další zastavení stezky patří úchvatná Bömova vyhlídka s hezkým výhledem na řeku a určitě vás uchvátí také čtyři tunely, které jsou vylámané ve zdejších skalách. Cestou potkáte také dvě studánky, jedna se jmenuje Hvězdičina a druhá Antala Staška.

Za ní už je to jen kousek do Spálova. Ten poznáte snadno, je tady malá vodní elektrárna postavená v architektuře stylu art deco, takže místní okolí spíše zdobí, než aby ho nějak svým vzhledem narušovala. Elektrárna je velmi zajímavá stavba, podepsán je pod ní slavný kubistický a secesní architekt Emil Králíček. Elektrické zařízení místní rozvodny bylo dílem neméně slavné firmy F. Křižík. Jako vodní motory tady byly použity Francisovy turbíny, které jsou v areálu elektrárny k vidění. Elektrárna Spálov ročně vyrobí v průměru 10 milionů kWh elektřiny, což pro představu odpovídá spotřebě asi 2,8 tisíc domácností. Hned za elektrárnou je hotel Spálov, kde se můžete zastavit v místní restauraci na něco dobrého. Vedle hotelu je vlaková zastávka, odkud vám jede naše linka L31 do Železného Brodu a tady navazují vlaky do všech směrů i s návratem do Semil.

Další tipy najdete na našem webu. Tak pojeďte s Arrivou a Výletníkem na výlet :--)